Vězněná láskou- 12.Kapitola

19. dubna 2008 v 20:27 | Nera |  Vězněná láskou
Tak jóóóóóóóóóó, je to tady. Máte co jste chtěly! 12. Kapitola. Životně důležitá!!!!!Moc jsem se s ní nadřela, a ani nevíte, jaké to je, mít něco takového napsaného a držet to pod pokličkou. Já jsem tak šťastnáááááááá! Jupíííííí! heh, hrabe mi. Tahle kapča je pro všechny, co komentujou, čtou, nebo to jenom přejdou. O Bože, jsem happy!!!!! Chápete!
Dobrá zpráva je, že Vám nedávám limit. je to proto, že chci, abyste mi ukázaly, že bez něj to zvládnete taky. myslím, že Vám nic neudělá napsat třeba jen jedno slovo! nemyslíte? Tahle kapča za ty komentáře stojí. To jsem si jistá. Ze začátku sice nuda, ale konec......juchůůůůůů! Takže, ten limit, prosím, udělajte mi radost! Vážně bych chtěla vědět, že umíte napsat komentáře bez limitů, jinak je zase zavedu, jasný! A navíc, pohlídám si čtenáře předchozích kapitol a kdo nebude mít komentář pod touhle kapčou tak toho......nepochválím. bude mi to moc líto, ale co s vámi mám dělat! Prosím, piště komenty!
Nera (poslechněte si písničku! se mi strašně líbí, moc se možná ke kapči nehodí, ale i přesto!)

Toulala jsem se po pozemcích, byla noc, takže mě nemohlo jít vidět. V polovině cesty jsem využila zvěromágské schopnosti a proměnila jsem se v pumu. Dlouho jsem běhala po lese, užívala si volnosti a kochala se svěžím větrem, jenže potom přišel zvrat. Uprostřed takové lesní cestičky na mě vyskočil pes. Černý velký pes. Minutu jsme se sledovaly očima a navzájem se měřily. Potom se proměnil do lidské podoby. Stejně jako já.
"Ty?" vyhrkl Sirius. Mlčky jsem přikývla a zahanbeně jsem sklopila hlavu. Cítila jsem se hrozně. Podvedla jsem je.
"Jo, já. Ahoj Siriusi." pozdravila jsem váhavě.
"Co tady kruci děláš? Už nejsi s Voldemortem? Co?" dotíral jízlivě. Do očí se mi naplavily slzy. Jedna stekla a Sirius zmlkl s nadávkama na Toma. Díval se na mě jako na ducha. Jasně jsem viděla jak přemýšlí, co říct.
"Ne, nejsem, rozešli jsme se." vzlykla jsem, ale rychle zahnala slzy. Přece nebudeš bulet! napomínala jsem se.
"Tak to je fajn." zatvářil se nadšeně. Znechuceně jsem po něm střelila pohledem.
"Teď mě poslouchej," přistoupila jsem o krok blíže, založila ruce v bok. Z očí mi sršely blesky. Takhle naštvaná jsem nebyla dlouho....fajn, asi kecám, jsem naštvaná pořád, od té doby, co jsem Tomovi zalhala. Jsem naštvaná na sebe, na něj, na Luciuse a teď i na Siriuse. Ten parhcant si to snad užívá. On se sprostě kochá pohledem na zdrceného člověka. Kretén. Možná proto si vždycky s holkou vyrazí a poto ji odkopne, rád se dívá na ty smutné, často černé, od řasenek umazané tváře. jak mě mohlo nedávno napadnout, že k němu něco cítím? Nebyla jsem na mol? Na to si klidně odpovím sama, ne, nebyla. Mám v hlavě zmatek. Hrozný!
"Poslouchej," opakovala jsem a několikrát máchla rukou. "myslíš že jsem zvědavá na tvé kecy? Ne, to teda nejsem. Opovaž se někomu jen ceknout o mé přítomnosti tady a slibuju, ba přísahám, že zemřeš dříve než mrkneš okem, jasný?" zasyčela jsem. Tom mě hodně naučil. Díky němu se umím postavit výhružce čelem a ne odběhnout za nejbližší roh se vybrečet. Naučil mě reagovat na určité situace. Naučil mě bránit se. Naučil mě opravdu milovat a citu se nepustit. I když si to neuvědomuje ani on, ani já, byl a je pro mě nejdůležitější osobou v životě. Umřu bez něj.
Chjo, klepne mě!
Sirius se posměšně zašklebil a provokativně nadzvedl obočí. "Vážně? A to mi jako vyhrožuješ ty? Ta, která nemá dost odvahy svým přátelům říct, že chodí s Pánem zla a ta, co nikomu neřekne o tom, že se schovává v Bradavicích? Jestli ano tak dovol, abych se zasmál. Kde vezmeš odvahu, něco mi udělat, když jsi sotva schopna říct jedinou větu bez toho, aniž by ses zasekla a zadržela slzy? Ty? nepovídej, už se bojím." dokončil a přistoupil o krok blíž. Zatnula jsem zuby a pevně semkla víčka.
Vžyť má pravdu, nejsem nic jiného než srab. Srab, co neumí praštit toho debila přes nos?
Miluji tě,navždy. Vybavila se mi slova, která mi šeptal Tom před spaním. Někdy by mě zajímalo, kde se ve mě najednou vezme to odhodlání a později zase srab. Jednoduše jsem se napřáhla a Siriovi na tváři přistála facka jako ušitá. Pousmála jsem se, mávla a zasunula si jeden pramen, který mi vyklouzl z culíku.
"Nezapomeň na naší dohodu, zlato." ušklíbla jsem se a přeměnila se na moje zvířátko. Rychle jsem odběhla pryč, směrem do lesa.
Stromy se pod náporem větru kolébaly ze stranu na stranu. Házely na vše kolem zvláštní, strašidelné stíny. Proplétala jsem se mezi kmeny a tichounce našlapovala na čtyřech nohách v tmavě zeleném mechu, jenž se pod mou tíhou udusával. Občas jsem našlápla na nějakou malou větvičku, která v tichu kolem hlasitě zapraskala a mě se naježily všechny černé chloupky. Tmavé nebe ukrývalo hvězdy a měsíc se schovával za horou. Tma, všude okolo. Jedině můj dech a praskot větviček dokazoval cizí přítomost.
Les pomalu řídnul, kmenů bylo pořád méně a tráva zde byla hustší než předtím. Zanedlouho jsem se objebvila na prázdném palouku, pokrytém milionem bledých kytiček, které osvětloval nově objevený měsíc. I teď v této roční době plné nenadálých přeměn počasí jich tady bylo požehnaně. Propletla jsem se mezi nimi a posadila se někde doprostřed. Utrhla jsem jednu z kytek a točila ji mězi lidskými prsty. Byla nádherná. I já jsem se cítila volná a šťastná. Lehla jsem si na záda. Obklopena malými kytičkami jsem se usmívala.
Pořádně jsem se uvelebila a zavřela oči. Během několika minut jsem usnula.
Chodba jako v předchozích snech. Pomalu jsem postupovala ke světlu nakonci. To se blížilo s každým mým váhavým krkoek. Chtěla jsem vědět, co se děje tentokrát. Proč jsem znovu tady, proč jdu tou cestou a ruku natahuju k světlu. Příjemné mravenčení mnou projelo od konečků vlasů po nehty na nohou. Pronikavé zasyčení. tentokrát jsem se pomaličku otočila, napjatá na informace.
"Ssss, pane, rssád vásss vidím." vyšlo z hadích úst.
"Já tebe taky, Naginy!" pozdravila jsem syčivě. Had kývnul mohutnou hlavou a rozeklaný jazyk se zatřepal v chladném vzduchu, při kterém mi naskočila husí kůže.
"Vidím, že jssste už v pořádku sss." řekl had a stočil ocas pod sebe. Měla jsem chuť zeptat se, jak to myslí, ale nakonec jsem se ani nemusela ptát, jelikož Naginy mi odpověděl sám.
"Je dobře, že již netruchlíte po té ssss." vysvětlil a mě polila vlna tepla pocházejícího z mého srdce. On mě miloval, ale já jeho city zavrhla.
Z přemýšlení mě vytrhla zima.
Vyděšeně jsem se posadila. Měsíc už bylo vysoko na nebi. Z tmavých mraků se valily litry deště. Byla jsem mokrá až na kost. S námahou jsem se postavila a vydala se do hradu. Ještě před rozedněním jsem musela být vevnitř v pokoji.
Rychle jsem vyběhla schody a do někoho narazila hned za první zatáčkou. Úlekem jsem přestala dýchat. Co když.....
"Carmen! Máš být schovaná." zašeptal naštvaně. Cukla jsem a ulevně vydechla.
"Proboha, lekla jsem se, že jsi Tom." špitla jsem a pokračovala v cestě pryč. Lucius šel tiše vedle mě. Neslyšně jsme dorazili před holou zeď a já vlezla dovnitř. Lucius dveře zachytil těsně předtím než se zavřely a vklouznul za mnou. Posadila jsem se na pohovku a pohodlně si natáhla nohy. Svezl se vedle mě a mé dlouhé nohy si přehodil přes svá stehna.
"Co Tom?" zeptala jsem se. Zamračil se a neochotně pokrčil rameny.
"Se ho jdi zeptat sama." odsekl. Převrátila jsem oči v sloup a sundala z něj nohy. Přitáhl si je zpět a omluvně se usmál. "Promiň, však víš jak mě to dokáže naštvat."
Křivě jsem se usmála a položila si hlavu na opěrku pohovky.
"Voldemort je jiný. Hodně. Začal zase zabíjet, v ještě větší početnosti. Každou chvíli se někde se Severusem. On zabije, Sev udělá znamení a jdou o dům dál. Hrůza, i pro mě. Nejhorší je, že nepoužívá Crucio nebo Avadu. Používá oheň. Všechno ce mu přijde do cesty, od malého dítěte, které zabil minule, přes stejně starou dívku jako ty až po stařičkou paní a jejího kocoura. Všechno zemře. Nechá je spálit zaživa. Je to strašné." povídal a já zatínala zuba zlostí. Takhle to přece nemůže být. Takhle zlý není ani on.
"Nelži."vyhrkla jsem. "Chceš jen, abych se k němu nevrátila." Zezačátku mi moje domněnka připadala naivní, ale postupem času, kdy jeho tvář zračila údiv a stud, jsem musela přiznat, že mi to pálí.
"Že se nestydíš, takovou hovadinu!" utrhla jsem se na něj. Prudce jsem škubla nohama a stočila je pod sebe, pryč z jeho dotyků.
"Pochop mě, nemůžu tě nechat jít. Miluju tě! Chápeš!" křičel. Jeho hlas se odrážel od stěn a několikrát nabýval na síle.
"Chceš mě jen proto, že jsem Tomova. Když jsem nebyla, dělal jsi, jako bych neexistovala." prohlásila jsem klidně. Sklopil hlavu a zvedl se k odchodu. ""ještě jsem neskončila. Vysvětli mi to!"
"Je to jinak než si myslíš." zašeptal a zmizel za dveřma. Pohodlně jsem se natáhla a zavřela oči. Během několika minut jsem tvrdě spala.
***
Protřela jsem si oči a pomalu se vyšplhala na nohy. Zadívala jsem se na stolek po mé pravé ruce. Zprvu mi tam nepřišlo nic zvláštní, až po několika zamrkání jsem se dočista probudila. Natáhla jsem se po bílém lístku a rozevřela ho.
Milá Carmen,
Když jsem říkal, že tě miluji myslel jsem to opravdu upřímně. Jenže ty nemyslíš na nikoho jiného, než na Voldemorta. Stejně jako on na tebe. Miluje tě. Nevím jestli více než já, ale miluje. Chci ti však jen říci, že by ses měla vrátit k němu. Bez něj si jako tělo bez srdce, to jsi nechala u něj. Běž a zůstaň tam....
Tvůj Lucius
PS: Miluji tě!
I přes slzy jsem se usmála. Má prvdu. Bez Toma nejsem vůbec nic. Bez něj nemůžu být.
Vyskočila jsem na nohy a rychle si zbalila věci. na jiný lístek jsem napsala krátkou zprávu Lily, aby neměla starost. S levitujícím kufrem jsem běžela k učebně lektvarů. Sama nevím, kde se ve mě vzala jistota, že bude tam.
Vletěla jsem do třídy a Lucius vyskočil na nohy. Vrhla jsem se mu do náruče. Všichni nás sledovali. I profesor. Zabořila jsem mu hlavu do vlasů.
"Díky, moc děkuju." Dala jsem mu letmou pusu na rty a utíkala pryč. Domů.
Od dveří jsem ještě mávla a on mi mávnutí oplatil. S veselým úsměvem jsem běžela chodbou ven z hradu. Uprostřed jedné z nich jsem narazila do Brumbála. S máváním jsem vyrazila pryč od jeho úsměvu.
Před hradem jsem se přemístila.
V pokoji bylo šero, ale i tak jsem viděla jeho postavu u okna. Stál otočený zády. nejspíš na něco myslel. Neviděla jsem mu do tváře, ale jasně jsem si představovala nakrčené čelo se starostlivými vráskami a zamyšlenou úzkou linku ze rtů.
"Severusi, chci být sám." křikl bez otočení. Neozvala jsem se. Tichými kroky jsem se blížila.
Otočil se ve chvíli, kdy jsem měla otevřená ústa, jelikož jsem se chystala něco říct.
Když mě viděl, zachmuřil se ještě víc.
"Kruci, blbé vidiny." zaklel a otočil se zpět. Stála jsem jako přimrazená. Potom jsem se rozesmála. Otočil se celým tělem a měřil si mě pohledem.
Váhavě mě objal kolem pasu. Obtočila jsem mu ruce kolem krku a políbila na rty.
Stiskl mě, jako by se chtěl pojistit, že mu neuteču. Odtrhla jsem se od něj a se slzama jsem se usmála. Zatočil se se mnou a vděčně mě pohladil po vlasech.
"Víš, tehdy..." začal. Položila jsem mu ukazováček na rty.
"Miluji tě." špitla jsem a políbila ho. Nejprve jemně, potom jsme oba přidali na intenzitě.
"Taky tě miluji." řekl při měnší přestávce mezi polibky.
"Já víc." šeptla jsem.
"Ne, já víc." ohradil se hlasitě.
"Ne, já víc." vykřikla jsem.
"Ne, já tebe nejvíc." křičel a já se ho snažila překřičet.
"Miluji tě, Tome." vyřvávala jsem se zacpanýma ušima.
"Miluji tě, Carmen." opakoval po mě.
Tancovala jsem po pokoji s rukama na uších a zpívala, že miluji Toma. On stál se založenýma rukama a na čele mu naskákaly drobounké vrásky.
"Meny." přerušil mě hlasem zesíleným kouzlem.
"Ano?" vylekala jsem se.
Přišel ke mě a objal mě.
"Carmen Diamond, vezmete si mě za muže?" Zeptal se a poklekl. V prstech se mu objevil nádherný zlatý prsten.
Poskakovala jsem na místě jako šílená. "ANO, ANO, ANO, ANO, ANO, ANO, ANO, ANO, ANO!!!!" ječela jsem z plných plic.
Vzal mě do náruče a vyzvedl výše.
"Děkuji." řekl a políbil mě.......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leenikk Leenikk | Web | 19. dubna 2008 v 20:54 | Reagovat

Co? ??????!!!!!!!!!!!!!!

Jaj, to je husté! Ona si ho vezme? Já mám asi vidiny!

Hej, tak to mě dostalo! Jinak samozřejmě fajná kapča!

2 luckily luckily | Web | 19. dubna 2008 v 21:09 | Reagovat

no teda, tka to je husté!!!!! to sem jako vůbec nečekala... tak Voldy se ožení!!! skvělé!!! co nejrychleji další kapču!!!

3 Jasane Jasane | E-mail | Web | 19. dubna 2008 v 21:37 | Reagovat

Áááááááááá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer!!!!!!!!!!!!! Skvěly, skvělý skvělýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý!!!!!!!! Vážně upe mrtě supr kapitola... Ááááá..... Krása!!! Voldy a Carmen!!!xD Supaaaaaaaaaa! DALŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ, ale až po Tajemství:P

4 Ronia Ronia | E-mail | Web | 19. dubna 2008 v 21:49 | Reagovat

Tak to je perfektní kapitola! Kdy bude další? Doufám, že brzo. A doufám, že budou stejně suprový jako tahle.

5 Gabča Gabča | Web | 19. dubna 2008 v 21:50 | Reagovat

Kapitola,která mi vyrazila dech a udělala mě šťastnou...Konečně jsou oba zase spolu,milují se a budou se brát! Jsem moc ráda! Díky ti za to Nero!

6 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 19. dubna 2008 v 22:30 | Reagovat

Tak to je naprosto užasné!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Mě tečou slzy..jsem dojatá...prostě taková nádherná romantika..já nemám co říct:o)

A ta písníčka k tomu de:o)

7 Jane Jane | Web | 20. dubna 2008 v 8:39 | Reagovat

Héééééééééééééééééééééééééééééééézký!Rychle další!

8 Monikk Monikk | 20. dubna 2008 v 9:12 | Reagovat

Jééé kráááásný , super , prostě všechno dohromady.DALŠÍ!!!!

9 verika verika | E-mail | Web | 20. dubna 2008 v 10:07 | Reagovat

Svatba? Super! :D Kapitola celá skvělá, takže se opět nemůžu dočkat další:)

10 H6a H6a | 20. dubna 2008 v 10:37 | Reagovat

jéžíš oni se vezmou :o))) to bude suprový

tadle kapitola se ti opravdu povedla ... jako všechny samozřejmě

a já vím že to říká každý ale potřebuju další kapču !!!

11 Any Any | Web | 20. dubna 2008 v 10:39 | Reagovat

he, na víc se ani nezmůžu. Tohle jsem ani v nejmenším nečekala. Takže svatba, Tom se ude ženit, to je nádhera. Nero moc se ti kapca povedla, jako vždy.  Krásně si to napsala. Nic s mi o tomhle neřekla, myslela jsem, že mě budeš informovat o důležitých věcěch :-) ale to nevadí, jestli jsi mě chtěla překvapit, tak se ti to povedlo...

12 If If | E-mail | Web | 20. dubna 2008 v 11:21 | Reagovat

ANO, ANO, ANO, jsou spolu!!! :-D!!! Senza, už se těším na svatbu!!! Jsem hrozně zvědavá, jak bude tato povídka pokračovat!!! Hrozně se těším na pokračování!!! ;-)

13 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 20. dubna 2008 v 12:27 | Reagovat

JUUUUUUUUUUUUU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

no tohle!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

ja nemuzu!!!!!!!!!!!!

to je.............................

hrozne.....................

SENZACNI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

AAAAAA!!!!!!!!!

Oni se budou brat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

tyjo!!!!!!

jak jim to preju!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

JUCHUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A RYCHLE POKRACKO!!!!!!!!!!!!!!

jinak vyskocim z kuze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

JUCHUUUUUUUUUUUUUU!!!!!!!!!!!!!!!!

A BUDE SVADBA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

14 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 20. dubna 2008 v 12:27 | Reagovat

echm...... me si nevsimejte....... mam dost :D

15 jasmine jasmine | Web | 20. dubna 2008 v 14:04 | Reagovat

Ahoj, spřátelím moc ráda!!!

16 Atea Atea | Web | 20. dubna 2008 v 15:11 | Reagovat

Skvělá kapitola...:o)

17 Ivi Ivi | Web | 20. dubna 2008 v 15:26 | Reagovat

Mno moment!!!To je uzasnyyyyyyyyyyy

KOnecne!!!!!!!!!!!!!

Toto trvaloooooooooo

Dalsiiiii joo???????????????

Dekujemeee

18 Zuzz Zuzz | 20. dubna 2008 v 15:52 | Reagovat

Naprosto supr cupr mega moc krasny :D

19 Gabča Gabča | Web | 20. dubna 2008 v 16:29 | Reagovat

Teď mě vlastně napadá,že když budou mít tu úžasnou svatbu,svatební hostinu a pořádnou svatební oslavu....musí mít taky svatební noc,takže to bude poprvé :D:D A doufám,že to bude krásný :D:D:D Snad to tam taky dáš,protože to je moc důležitý!!! :))

Příští kapitola bude určitě moc dlouhá,ale to je jen dobře! Už se šíleně těším,jak to zvládneš zpracovat! :)) Nedivila bych se,kdyby jsi už začala pracovat na další kapitolce :))

20 Bejka Bejka | Web | 20. dubna 2008 v 16:41 | Reagovat

Jeee to je super  tak nakoniec Happyend xDDDDDD

21 Lia Lia | 20. dubna 2008 v 17:57 | Reagovat

??COOO??No to sem teda necakala..ze waw..uz sa tesim na dalsiu kapcu..a to nie je tehotna??Ja som myslela ze je...:(..

22 Gabča Gabča | Web | 20. dubna 2008 v 20:57 | Reagovat

Ahoj!Tak se zase hlásím! :D Jsem ve finále SONB a byla bych ráda,kdyby jsi mi přispěla svým hlasem tady ---> http://bugii.blog.cz/0804/sonb-finale =budu tvá věrná dlužnice :)) Kdykoliv budeš potřebovat někde hlásnout,obrať se hned na mě :)) Budu ti to dlužit :)) Moooc díky a ahój! :))

23 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 21. dubna 2008 v 16:42 | Reagovat

PROSÍM DALŠÍ KAPITOLKU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

24 Teresie Teresie | E-mail | Web | 21. dubna 2008 v 18:07 | Reagovat

Nerinkóóóóóóóóóóó!!! Co to bylo? Já mám teď hlavu jako meloun!!! Bylo to úúúúúúúúžasný!!! Nemám slov! Já sice nadržuju Siriovi..ale nemůže bejt v kapdý povídce :D Nemůžu se dočkat tý svatby!! Teda jestli nějaká bude :D Zatím páááááááá a těším se na další :))

Terinkááááááá

25 Nessa Nessa | Web | 22. dubna 2008 v 13:56 | Reagovat

ten konec je nádherný!!!!honem přidej další kapču!!

26 Teerkaa - tvoje mírně uražené SB :D ♥ Teerkaa - tvoje mírně uražené SB :D ♥ | E-mail | Web | 22. dubna 2008 v 17:34 | Reagovat

Už nezlobim :D

27 Fiera- tvé SB Fiera- tvé SB | Web | 22. dubna 2008 v 17:56 | Reagovat

Bože můj já se z toho asi posesouvám. Voldy doopravdy zabouchnutej a dokonce ji i požádal o ruku. A carmen přijala, bobma z toho jsem se málem....

No jen takovej detail nějak mi asi uniklo kolik jí je, Je už plnoletá? Myslím samozdřejmě Carmen.

Jo a rychle napiš další kapitolku nebo umřu.

28 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 28. dubna 2008 v 21:17 | Reagovat

Já chchi další kapču!!!!!!!!!!!!!!!!!!PROSÍMMMMMMMMMM:O)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama