Vězněná láskou- 7.Kapitola (2/2)

22. března 2008 v 15:17 | Nera naštvaná na blog.cz |  Vězněná láskou
No, je tady druhá část, ale je poněkud....zvrhlejší, nebojte! A ten konec, asi mě podříznete......

Přistála jsem na zemi. Předemnou se tyčil majestátný hrad. Kolem nás byla jen tma. Pustá tma a nikde ani hvězdička. Měsíc se schoval za mraky a já naviděla ani na špičku vlastního nosu, natož na jeden krok.
"Co cheš dělat?" ozvalo se ze tmy vedle mě.
"To mi je jedno, Bell. Musím ho vidět." odověděla jsem a nahmatala její ruku. "Pojď!"
Probíhaly jsme hradem. Brána byla otevřená, takže jsme měly dobrý přístup. Zmiozelská kolej nebyla daleko. To alespoň tvrdila Bellatrix, já nikdy nebyla dole ve sklepení.
Tedy jednou, když jsem utíkala před Filchovou kočkou. Zapletla jsem se tam tak dokonale, že mě nenašel. Nejhořší bylo, že jsem ani já nenašla cestu ven. Vyslala jsem patrona a ten mě vedl. Stejně jsem přišla na hodinu pozdě a schytala školní trest se Siriusem, kterého školník přistihl při odchodu z kuchyně. Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. Tehdy jsme se nasmáli, ale ihned po příchodu do Společenské místnosti to byl zase typický Sirius, který po mě ani okem zazavadí. bylo mi to dost líto. Tehdy jsem naivně doufala, že z toho bude láska jako trám. Houby!
"Pozor!" sykla Bella a vtáhla mě do výklenku v chodbě. Okolo prošly tři páry nohou. Chtěla jsem na ně křiknout, protože jsem věděla, že to jsou Poberti. Černovlásky mi však zakryla ústa dlaní. Kluci zmizeli v jiné chodbě a Bellatrix mě táhla dál.
Konečně se zastavila až u stěny. Vrazila jsem do ni a ona se rozplácla o stěnu.
"Sakra, dávej pozor Meny!"okřikla mě šeptem. Tiše jsem se omluvila a vlezla za ni do místnosti. Samozřejmě byla celá zelená. Závěsy u oken, pohovka, stěny, všechno.
"Kde má pokoj?"chtěla jsem vědět. Bell mi ukázala na jedny schody.
"V pravo, poslední postel, až u okna!" rozdávala instrukce. Teprve teď mi došlo, že nevím, co mu říct. Možná: Promiň, nechtěla jsem tě do toho zatáhnout, nebo, Vážně se omluvám, že mám tak žárlivého přítele, který tě málem zabil. Zatřepala jsem hlavou a vyběhla schody. Pro jistotu jsem zamžourala na kartičku se jmény. Luciusovo jsem našla hned jako druhé. Zaklepala jsem a otevřela dveře. V pokoji byla tma. Málem jsem se při prvním kroku rozmázla o zem. Zakopla jsem o něčí kufr, který nadělal dost hluku, když spadl na zem. Odnikud se ale neozval nějaký zvuk, takže jsem pokračovala dál. Měsíc se uráčil vylézt z peřin, tím pádem zasvítil přímo na Luciusův obličej. Zbytek pokoje jsem přeběhla a bylo mi jedno, kolik nadělám hluku. Vypadla skutečně zničeně. Nenechal se nikam odvést, to znamenalo, že jeho tvář nadále brázdily jizvy a modřiny. Chtělo se mi brečet, když jsem ho takhle viděla. Ve spánku vypadal bezmocný a milý a sladký. Pohladila jsem ho po tváři. Něco zamumla, ale já jsem mu nerozumněla. Sehla jsem se níž a políbila na jednu modřinu. Nic, pořád spal jako mimino. I já jsem už byla unavená, ale musela jsem s nim mluvit. Opatrně jsem s nim zatřásla a zašeptala jeho jméno. Váhavě otevřel nejdříve jedno oko, a potom i druhé. Překvapeně na mě hleděl, jako na obyvatele jiné planety.
"Carmen?" Vyslovil to s takovou něžností, že to i mě samou zaskočilo. Nechtěla jsem si však nic namlouvat, hodila jsem to za hlavu.
"Ano, proč ses mi neozval, že ti ublížil." Konečkem prstu jsem mu přejela po jizvě na obočí. Posadil se a já se usadila vedle něj. "Omlouvám se, zadělala jsem ti na problémy." Sklopila jsem hlavu. Lucius mě vzal kolem ramen a šeptal mi do vlasů.
"Není to tvoje vina, můžu si za to sám. Promiň, že jsem tě minule, na tom prvním plese, byl tak hnusnej."
"Ale, to nestálo za řeč, taky jsem byla hrozná." odvětila jsem.
"A proč si tady? Pochybuju, že kvůli mě?!" promluvil po několika minutách ticha.
"Ale ano, kvůli tobě. To ti udělal Tom? Chci vědět pravdu." přísně jsem se k němu otočila.
"No, ne." řekl.
"Nedělej ze mě debila, Luciusi! Je mi jasně, že to byl on!" rozčílila jsem se.
"Tak dobře, hlavně nekřič. Ano, udělal to on, ale to je fuk. Ten polibek za tu cenu stál." usmál se a já musela taky.
"Ty seš blázen, fakticky." smála jsem se.
"Lituješ toho?"položil otázku. Chvíli bylo ticho.
"Čeho?" nechápala jsem, nebo, tedy, chápala, ale nechtěla chápat.
"Toho polibku." odpověděl ihned.
"Ne!" vyhrkla jsem a skousla si ret.
"Vážně?"Než jsem stačila něco říct, uvěznil mě ve svých rtech. Jazykem přilačil na mé pevně semknuté rtíky a já povolila. Pustila jsem ho prozkoumat každičkou část mých úst. Pomalu jsem ulehala na postel a Lucius ležel nademnou. Nechtěla jsem si to přiznat, ale bylo to s nim o kousíček lepší než s Tomem. Nikdy bych nevěřila, že on, Lucius dokáže být tak jemný. Zdál se mi vždy chladný. Možná tak působil jen jeho vzhled.
Prstama jsem mu čechrala vlasy, zatímco on přešel s polibky na můj krk. Jednou rukou mě hladil po zádech a druhou rozepínal mikinu. Nezasáhla jsem. Ne proto, že bych chtěla někoho naštvat, ale proto, že jsem se s nim cítila hezky. Natáhl se a opět se zaměřil na mé rty. Laskal je těmi svými. Byly podivně teplé, ale příjemné. Na dotek hladké, čehož jsem si všimla poprvé. Odtáhl se s nevyslovenou otázkou. Bylo mi jasné, o co se jedná, ale já to chtěla. Ani nevím, proč jsem to Tomovi zakazovala.
Stáhl mi tílko a rozepl podprsenku. Nepřestával mě líbat po celé horní části těla a mě ty jeho polibky doháněly k šílenství.
Kdoví, co by se stalo, kdyby se neotevřely dveře a dovnitř nevtrhla Bella.
"Sakra!"vykřikla, když nás viděla. Okamžitě jsem se začala oblékat. "Pán tě hledá!" oznámila roztřeseně. Vykulila jsem oči a nasucho polkla.
"To-to není možné!" vyhrkla jsem. Nevěří mi! Ani mu to nemám za zlé! Kdyby nehledal, tak bych se na 100% vyspala s Luciusem.
Rozloučila jsem se mávnutím ruky a utekla z pokoje. Bella ze mnou ještě křikla, že mě Tom čeká před hradem. Uhledila jsem si vlasy, narovnala mikinu a se strachem v očích opustila Zmiozel.
Opravdu tam čekal. Stál hned u brány opřený o jedno její křídlo. Měla jsem v hlavě pořádný zmatek. Milovala jsem i Toma, ale -bohužel- i Luciuse. Rozhodla jsem se, že si musím ve věcech udělat jasno. Nejlépe hned teď. Zalezla jsem proto za nejbližší roh a sedla si na zem. Kolena jsem si přitáhla k tělu a položila na ně bradu.
"Tom, je to prostě Pán zla a já s tím nic nenadělám, vždycky takový byl a vždycky takový bude, není u něj co dodat. Chci Luciuse."
Definitivněrozhodnutá, že se rozejdu s Tomem jsem se postavila. Vyšla jsem z úkrytu a pohled mi padl na něj. Stejný měsíc, který ozařoval Luciusovu tvář, svítil taky na jeho. Vypadal utrápeně a zklamaně.
Zhluboka jsem se nadechla a udělala krok.....vzad. Sedla jsem si stejně jako před malou chvíli a přemýšlela. Z očí mi vytryskly slzy, při vzpomínce na to, jak mě Lucius před několika minutami líbal. Nestírala jsem je. Zároveň s němi odcházel i kousíček trápení, dokonce i minulé rozhodnutí. Lucius se musí stát minulostí. Rukávem mikiny jsem si setřela slzy, ale ty opět začaly stékat, jakmile jsem nasála vůni. Byla to jeho. Luciuse. Někdy jsem vážně moc citlivá a často měním názor. Moje největší chyba. Nerozhodnost. Naivita. Je toho víc, co mi ničí život.
Naposledy jsem vzlykla a vyškrábala se na nohy. Škoda, že neexistuje kouzlo proti bolesti srdce. Pohledem jsem přejela hrad. S tímhle vším se musím rozloučit. Navždycky. Připadala jsem si absurdně, když jsem se nahla a políbila chladnou stěnu hradu. Slzy jsem nemohla zastavit. To tady byl můj život. Vzlykala jsem jako malá školačka. Pohladila jsem stěu a raději rychle utíkala k Tomovi.
Vrhla jsem se mu do náruče a ZASE vzlykla.
"Pšššt, já vím, bude ti smutno, chápu to." konejšil mě.
"Nic nechápeš!"
chtěla jsem vykřiknout. Místo toho jsem se mu však uvelebila v náručí. Otočil se zády k bráně a já mu přes rameno hleděla dovnitř. Zahlédla jsem mizící blond vlasy. Věděla jsem, že to byl Lucius. Pořádně jsem Toma objala a ona se přemístil domů.
Uložil mě do postele a lehl si ke mě. Měla jsem chuť vynadat mu za to, co udělala Luciusovi, jenže tím bych všechno prozradila. Zavřela jsem tedy oči a ponořila se do spánku.
****
Schylovalo se k jedenácté. Neměla jsem náladu cestovat, neboť jsem celičký den probrečela v posteli. Se zarudlýma očima jsem snědla večeři a Tomovi oznámila, že se jdu projít k Bradavicím. Nezastavil mě. Bláhově mi věřil.
Přemístila jsem se do Prasinek. Hned vedle Děravého kotle. Vešla jsem dovnitř a ihned zaregistrovala Siriuse, sedícího úplně vzadu. Vydala jsem se tam a přisedla si.
"Nazdar." pozvdravil nevrle.
"Stalo se něco?" Zase ta otázka. Tu stejnou jsem položila včera Belle dokonce několikrát.
"No to tedy ano!" rozzuřil se.
"He? A co jako?"zeptala jsem se. Pokus o lhostejný tón byl marný. Věděl, že mám strach, co z něj dopadne.
"To si vážně taková?" obořil se na mě. "Vážně si myslíš, že se to Remus a James nedozví? To si tak naivní? Jak si nám to mohla udělat! Důveřovali jsme ti! Všichni tři! Ano, i já! I Já jsem ti věřil. Pchá, byli vážně slepí, když to přehlédli. Máš to napsané na čele! Oh bože, ty seš tak ......tak.....blbá!" řval na mě. Všichni hosté se po nás ohlíželi, ale jemu to bylo jedno. Vtáhla jsem hlavu mezi ramena a přemýšlela, o čem mluví.
"Ty jsi tak......Nenávidím tě!" osopil se na mě.
"Tak mi už sakra řekni, co jsem ti udělala?" vyjela jsem na něj.
"Mohla jsi nám říct, že chodíš s Tím, jehož jméno nesmíme vyslovit......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 22. března 2008 v 16:16 | Reagovat

tak to je husty!!!!! RYCHLE DALSI KAPITOLU!!!!

makejte s tema komentarema!!!!=)

2 Teresie (rose) Teresie (rose) | E-mail | Web | 22. března 2008 v 17:13 | Reagovat

Tak hele!!!Tohle nejde!!!Jak tohle přežít...ty si to klidně usekneš sama víš jak to bude pokračovat, ale co já?Ja se tu utrápím!!!:((( Bylo to skvělý jen je škoda, že se zamilovala do dvou osob.Chudák Carmen doopravdy ji lituju....nvm co bych dělala na jejím místě.A teď ten Sirius fakt je ta holka chudák :D Prosím prosím rychle přidej další jinak to nevydržím!!!Těším se na další kapitolku zatím pá :)

3 any any | Web | 22. března 2008 v 17:27 | Reagovat

he. tak to nejdrive musim rozdejchat. no...tak....ten konec byl drsnáý ale njvíc me dostalo to ze se zabouchla do luciuse a ze jako miluje oba dva.

No co, aspon to bude zajimavejsi ze?? =)

jinak super kapca!!!!! tuhle povidku proste zeru

4 Nattka Nattka | Web | 22. března 2008 v 19:23 | Reagovat

ahoj, tahle povídka je prostě super, já nemám slov, čtu jenom některá povídky, ale tahle mě prostě nadchla, hlavně přidávej další jinak se zblázním, je fakt super, jen tak dál, hlavně se mi líbí, že Tomovi tak nevěří a tak. :-)

5 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

tak s tím začnu taky

6 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

pis

7 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

rychle

8 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

dalsi

9 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

kapitolu

10 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

!!!!! jinak

11 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

se

12 Any Any | Web | 22. března 2008 v 20:02 | Reagovat

neznam

13 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 22. března 2008 v 22:05 | Reagovat

No...páni...Rychle další kapču!!

Hele, já echci aby se zabouchla do Luciuse! Jasný? Já chci aby byla s Tomíčkem!!!!!!:o)

14 Gabča Gabča | Web | 22. března 2008 v 22:09 | Reagovat

Deni,já čumím...každou chvílí se zdokonaluješ...pááááááni....to je úúúúúúúúžasný!!!!

Víš,jak mě tahle kapitola dojala?!?! Málem jsem se rozbulela!!!! PANEBOŽE!!!! :'''''''-(

Chci další nebo budu mít absťák!!!! A lidi pište komentáře,jinak se neznám!!! :D:D:D

15 Leenikk Leenikk | Web | 23. března 2008 v 9:15 | Reagovat

Děláš si srandu! Takhle to skončit! Musí být další Deni!!! To je prostě úplně bombastická povídka! A tahle kapitola se ti fakt hodně povedla! tak rychle!

16 KiVi KiVi | Web | 23. března 2008 v 12:56 | Reagovat

teda krása! ale ať radši chodí s Luciusem! On je tak něžnej milej miluje jí...pozotŕnej krásnej úžasnej chytrej může se změnit...áááách já se se při tý scéně s ním úplně roztekla blahem na židli xD vážně radši Lucíka....já ho miluju xD krásně napsaný:) akorát Siri pěkně řve:)

17 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 23. března 2008 v 17:04 | Reagovat

:) Já už ti sice koment psala.. a už si nepamatuju co v něm bylo... tak to te%dkom trochu zkrátím.. :D kapitolka úžasná.. :) Není k ní co dodat.. :) Snad jen, chtělo by to pokráčko.. :)

18 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 24. března 2008 v 1:12 | Reagovat

Hele, naval sem pokračování, nebo tě...

19 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 24. března 2008 v 1:12 | Reagovat

...nic ti neudělám...XD To by jsi sem to pokráčko nemohla dát...XD

20 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 24. března 2008 v 1:13 | Reagovat

Tak, ale teď vážně :o)

Už je tu 20 komentářů, takže zítra tu bude další kapitola!!!:o) JUPÍÍÍ

21 Nera Nera | Web | 27. března 2008 v 12:47 | Reagovat

sry,sry, sry, sry, sry, sry, sry, a ještě jednou sry! Vážně moc se omloivám, mám zaracha, to mluví za vše, ne?

22 Tlouie Tlouie | Web | 27. března 2008 v 16:09 | Reagovat

Ahoj, na tvůj blog sem dneska narazila poprvé, ale fakt chválim velice, je to naprosto skvělý. Chtěla jsem tě poprosit jestli by ses nepodívala na můj a kámošky blog a pokud by se ti líbil, tak i to spřátelko by bylo skvělý... předem děkujůůů

23 Janeden Janeden | 28. března 2008 v 22:19 | Reagovat

ach jo...a me se ten vztah s Tomem taaak libil...a nakonec to bude lucius ....buuuu

24 Jasane Jasane | E-mail | Web | 29. března 2008 v 22:02 | Reagovat

Tý jo! Konečně jsem si udělala čas a přečetla povídky a jako tuhle povídku upe žeruuuuuuu! Je skvělá vážně!!!

25 Fiera- tvé SB Fiera- tvé SB | Web | 29. března 2008 v 22:37 | Reagovat

Konečně jsem si udělala čas a dokopala se k přečtení téhle kapči. Musím říct, že ten čas byl dobře využitej. Jako obvykle suprová kapitolka. Opravdu moc moc se mi líbila prosím další.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama