Vězněná láskou- 5.Kapitola

29. února 2008 v 22:32 | Nera |  Vězněná láskou
Tak jak jsem slíbila, je tu ještě dneska! Doufám, že se bude líbit a budu ráda, když okomentujete obě dvě. Jsem šíleně ospalá a bolí mě oči, zároveň jsem si psaní kapči užívala naplno! Dosti keců mých, teď jset proslou v číších! Blbej verš, ale nic jinýho mě nenapadlo!
PS: Jsou tam dvě písničky, tak si poslechněte obě dvě!
Nera

Pobíhala jsem od jednoho místa k druhému a kupodivu jsem hledala už jen střevíčky, které mi přišly po soví poště. Docela jsem se divila, když uprostřed snídaně do jídelny vletěla sova a hodila ke mně balík. Otevřela jsem ho a co nenajdu? Černé lodičky s nizoučkým podpatkem. Po očku jsme sledovala Tomův výraz. Hned mi bylo jasné, že jsou od něj. Podivně se usmíval a ani nezvedl oči od talíře. Zvedla jsem se políbila ho na rty a s tichým děkuji vyplula z místnosti.
Oblékla jsem si šaty, ozdobila šperky a právě teď jsem taky bezmocně hledala střevíce.
"Nehledáš tohle, zlato?" optal se mile Tom, když vstoupil do pokoje a málem zakopl o černá botky uprostřed podlahy.
"Díky! Jsem nervózní! Co když mě nebudou chtít mezi sebe?" chrlila jsem otázku jednu za druhou.
"Neboj, dnes budeš ta nejkrásnější ze všech!"chlácholil mě.
"Kdo vůbec všechno přijde?" vyzvídala jsem usazená v křesle a malovala jsem si černé linky pod oči. Rychle jsme nanesla tmavou řasenku, pudr, tmavě rudou rtěnku a mohla jsem vyrazit.
"Všichni Smrtijedi, je jich hodně, naštěstí pro mě a pro smůlu mudlů." Odpověděl a já jej při posledních slovech probodla hnusným pohledem. "Už mlčím." Postavil oči v sloup a odešez místnosti.
plesové šaty P034
Zkontrolovala jsem své černé šaty s potiskem bílých růži, jenž krásně rýsovali mou postavu, vlasy, obličej a vydala jsem se za Tomem.
Stál před velkými dveřmi a čekal na mě. Zevnitř se ozývala hudba a útržky rozhovorů. Povzbudivě se na mě usmál a stiskl mi ruku. Klepala se mi kolena. Měla jsem pocit, že se na nich neudržím. Ještěpevněji jsem sevřela jeho dlaň. Políbil mě na čelo a zatlačil na dveře. Ty se s jemným skřípěním otevřeli. Spatřila jsem mnoho lidí. Nervozita ze mě vyprchala a já hrdě zvedla hlavu. Sebevědomě jsem se usmívala na všechny strany a vykročila jsem pravou noho do sálu. Byl -jak jinak- v zelenostříbrnočerných barvách. Panovalo tak lehké přítmí a mdlé světlo vydával nespočet svící, visících u stropu.
Vzpomněla jsem si na ples z minulého roku, kde jsme se loučili se sedmáky. Měla jsem na sobě světle růžové šaty, ale odcházela jsem s velkým rudým flekem, když na mě Sírius omylem vylil mé červené víno.
Při té představě se můj úsměv ještě rozšířil. To už jsme došli k velkým křeslům. Připadala jsem si jako královna. Křeslo bylo protkáno stříbrnou nití, jinak bylo celé zelené. Tom mi podal sklenici s bílým vínem a sám pozvedl tu svou, čímž se veškerý hovor ztišil na minimum.
"Nikdo z vás netušil, proč jste byli pozváni. Nadešel čas, abych vám to objasnil. Chtěl jsem vám všem představit svou přítelkyni," umlčel se a rukou si mě k sobě přivinul. Nebyla jsem si jistá, ale nejspíše to byl pyšný úsměv, který se mu usadil na tváři. Jakmile řekl, že jsem jeho nová přítelkyně místností se ta zpráva roznesla rychlostí světla a odevšad se ozýval šum.
"Klid, klid, chtěl jsem taky některé z vás," pohledem utkvěl na Luciusovi, kterému to v černém společenském habitu velmi slušelo. "upozornit, že nikdo se Carmen ani nedotkne. Stačí jeden nepěkný pohled a já si to s vámi vyřídím. Pokud chcete vědět jak, zeptejte se Marie Diamantové." (má matka). Ukončil svůj pozor a ostatní také pozvedli své číše. Jednohlasně se rozeznělo na zdraví a potom už zábava jela. Tancovalo se, pilo, jedlo, debatovalo. Jednoduše vše, co se mělo. Tancovala jsem snad se všemi. Ani jednou nehrál ploužák, takže jsem pořád jsem jen skákala do rytmu nějakých rychlovek, ale bavila jsem se.
Celá utahaná jsem se svezla na křeslo a chvíli jen tak seděla se sklenkou v ruce a zvýšeným tepem i dechem.
"Myslela jsem, že to bude horší. Je s nimi zábava. Dokonce i s Bellatrix, Narcisou a jinýma. Čekala jsem nudné poposedávání na dřevěných židličkách, ale tohle rozhodně ne! Bavím se!"přemýšlela jsem.
Nechtěla jsem si to připustit, ale bavila jsem se s nimi více než s Poberty! Bylo mi jich trochu líto. Oni sedí ve škole a já se tu bavím. Slíbila jsem, že za nimi zajedu, nějak nebyl čas no! Nebo nálada? Neměla jsem chuť čekat, kdy na mě bafnou s otázkou s kým chodíš?! To vážně ne!
Začala hrát další rychlá hudba a já na svém křesle pohybovala hlavou. Začátek se mi moc nelíbil, ale jinak byla ta písnička senzační. Zvedla jsem se, že si zajdu pro další sklenu sektu, jenž jsem vyměnila místo vína. Nedostala jsem se ani do půlky parketu, když mě popadlo čtvero rukou a tahalo mě přesně doprostřed.
"Holky, neblbněte! Pusťte! Slyšíte?" smála jsem se. Blackovi na to nijak nereagovaly a hodily mě do kola, které se kolem mě utvořilo. Kývla jsem hlavou, jako že si to s nimi potom vyřídím a za ruce jsem vytáhla k sobě prvního, kterého jsem chytla. Až teď mi došlo, že tancuji s Luciusem.
No a co? Bavila jsem se dobře. Párkrát jsem zachytila Tomův zlostný pohled, když jsem se dostala blíže k mému tanečníkovi. Smála jsem se na celé kolo. A pokaždé vrtěla hlavou hned, jak se Tom maličko nadzvedl z křesla, aby na mě viděl.
"On žárlí!" napadlo mě.
Na to jsem se rozesmála ještě více. V krku mě už pálilo z věčného popadaní dechu. Všichni jsme se chytili za ruce a točili se dokola. Šaty za námi holkami vlály a mužům, hochům, no jak chcete pleskali hábity okolo nohou. Hlava se mi točila jako snad nikdy v životě a když mi už úplně vyschlo v krku omluvila jsem se a konečně se něčeho u pultu s pitím napila.
"Mohu s tebou mluvit?" zašeptá mi někdo do ucha. Poznám Luciusův hlas tak přikývnu a otočím se na něj.
"Jasně, povídej!" usměju se.
"O samotě, prosím." Žadoní. Pohledem zabloudím k Tomovi a Lucius se podívá stejným směrem. Tom ze mě nespustil oči.
"Ten tě hlídá, co?" ušklíbl se.
"Takhle bys neměl mluvit o svém pánovi!" napomenu ho, ale vykročím ke dveřím. Blonďák mě následuje a Tomův zrak taky. Vím to, nemusím se ani otáčet. Je to jasné. "On je takroztomilí, když žárlí!" napadne mě, přičemž se ušklíbnu.
"Tak, co potřebuješ?" zastavím se na chodbě a sleduju jeho chladné oči.
"Tak, jen se tě zeptat, jak se máš a tak dále." Řekne a já se malinko zamračím.
Co sakra chce?
Tebe!
Hloupost! Radši drž zobák! Napomenu mé druhé já.
Nemám ruce!
Tak vypal!
Nemůžu, já jsem ty a ty jsi já!
Bože, co jsem komu udělala?
Alé….samé hlouposti! Odpoví druhé já.
Když nemůžeš jít pryč tak alespoň drž hubu! Naštvu se.
Rozkaz!
Dík! ukončím hovor sama se sebou a začnu vnímat okolní svět. Lucius je až podezřele blízko.
"Proč on tě může mít a já nemohl?" šeptal mi do ucha. Rukama mi omotal boky a přitiskl k chladné stěně.
"Ty jsi nafoukaný blonďák a on je ten, kterého miluju!" vyvlíknu se mu ze sevření. "A nezapomeň, co slíbil Tom komukoli, kdo se mě jen dotkne. Ať nejsi první v pořadí!" upozorním ho a s klidným výrazem odejdu. Těsně před dveřmi jsem se zatavila a nahodila šťastný úsměv.
Měla jsem pravdu! pochválilo se mé druhé já.
Poprvé! Uznala jsem.
No…začalo mé otravné já přemýšlet, ale to jsem už rozrazila dveře a vstoupila dovnitř. Tom nikde nebyl. Hledala jsem snad všude.
"Nebyl tady Temný pán?" zeptám se Belly, naladěné na skvělou náladu jako ostatní.
"Neboj, on se vrátí!" mávla lhostejně rukou. Mě to nebylo lhostejné. Napadlo mě totiž, že vyslechl můj hovor s Luciusem. Úlevně jsem si oddechla, když vystoupil ze stínu v místnosti.šla jsem rovnou k němu.
"Kdes byl? Hledala jsem tě!" vyčetla jsem mu.
"Omlouvám se, něco jsem řešil. Zato ty jsi nebyla ani v místnosti." Oplatil mi a zadíval se ke dveřím, kterými právě vstupoval Lucius.
"No jo, něco jsme řešili!" řekla jsem.
Bylo ticho, i hudba skončila.
Ne nadlouho.
Ozvaly se první tóny pomalejší písničky. Chytila jsem Toma za ruku a táhla ho na parket. Nešel sice ochotně, ale pro mě cokoli? Ne? Moc si věřím!
Postavili jsme se na taneční plochu a pustili se do tance. Uměl tančit bezvadně. Bylo to tak, senzační. Nemohla jsem popadnout dech. V jednom kuse jsme se přetáčeli a ukončili jsme to záklonem celého mého trupu. Hodně lidí nám začalo tleskat, a já si uvědomila, že jsme byli na parketě jediní!
"Musím se jít napít," oznámila jsem a bez dalších slov odešla k pultu. Tam jsme se moc dlouho nezdržela, jelikož mě zase popadly holky za ramena a odtáhly na parket. Hrála nějaké typicky irská hudba a všichni, dokonce i Tom, tancovali, pokud se tak tomu dá říci. Poskakovali a smáli se. Jako malí! Od tance mě již všechno bolelo. Sotva jsem za sebou tahala nohy. Svalila jsem se do křesla a nenechala se vytáhnout ani od Belly. Přemlouvali, klečeli, prosili, ale já byla neoblomná.
"Vážně ne!" odmítla jsem, když ke mně přišla už po stopadesáté Bellatrix.. Ani se nehnula a já se raději podívala, co se chystá dělat. Nademnou se nakláněl kýbl s vodou .
"Vyber si? Buď jezero v lodičkách nebo protančené podrážky!" dala mi na výběr.
"Co možnost c?" optala jsem se v naději.
"Žádná není! Padej!" poručila a já se zvedla. Doprovázená potleskem se se dotáhla až na parket. Hned, jak se spustila hudba zapomněla jsem, na jakoukoliv bolest nohou a tančila.
Hodiny odbily 4 ráno a já nemohla uvěřit svým očím.
"To už je tolik?" zeptala jsem se chraplákem.
"Jo, na tvou uvítanou se to maličko protáhlo. No nic. Já se loučím. Uvidíme se příští víkend!" rozloučila se Bella a přemístila se. Hned za ni se přemístilo plno dalších, až jsme nakonec zůstali sami. Lehla jsem si doprostřed parketu a chtěla spát. Jako naschvál pustil Tom ploužáka a donutil mě vstát. Schoulila jsem se mu v náručí a mlčky jsme se pohupovali do rytmu. Cítila jsem jeho vůni i teplo, sálající z jeho kůže. Zavřela jsem oči a po několika sekundách propadla do říše snů.
Tom mě přenesl do ložnice, sundal ze mě šaty a odolal pokušení prozkoumat mé tělo. Lehl si vedle mě a taky usnul.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 29. února 2008 v 22:53 | Reagovat

Jéé...slynty slynty... to ej krásný... A další...:o)

Když zítra napíšeš další kapitolku, slibuju, že napíšu taky...:o)

2 Leenikk Leenikk | Web | 29. února 2008 v 23:03 | Reagovat

Ja už nefim co mám psát pořád skvěly jako dycky!Jsem zvědava jak to bude dal  Carmen!

Vrati se do skoly nebo ne?

ALe stejnak jak Voldik zarli!Ty me porad prekvapujes Deni!!!

Mno az je tu dalsi kapca tak rychle jako tahle!

A jo hned se du podivat co je to za skupinu nebo co?Docela se mit o libi!!

3 Ann Ann | 29. února 2008 v 23:04 | Reagovat

Jěžiši to byla krásná kapitola a prosím napiš zítra další

4 any any | Web | 1. března 2008 v 9:15 | Reagovat

Tahle byla jeste lepsi nez ta minula a to je co rict

SUPER

5 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 1. března 2008 v 10:39 | Reagovat

jj...taky souhlasm s any.... bylo to proste boziii....uplne super...a ty pisnicky se k tomu i celkem hodili.....uplne BOMBA!!!

6 P@paja P@paja | Web | 1. března 2008 v 14:06 | Reagovat

Jak jsem slíbila, máš u mě to spřátelení, tak se tam kdyžtak mrkni.;o)

7 Teerkaa Teerkaa | Web | 1. března 2008 v 15:36 | Reagovat

Ahoj, jsem zpátky z lyžáku, tak obcházím SB :) Kapitolovka hezká, ale mám jedno VELKÉ ale. Co Nenávist vs. Láska??!! :D

8 Elizabeth greenová Elizabeth greenová | Web | 1. března 2008 v 17:54 | Reagovat

Pěkné...

9 Fiera Fiera | Web | 1. března 2008 v 20:17 | Reagovat

Páni ty válíš za jeden den přidat dvě kapči. Aspoň jsem si mohla číst suprovou povídku. Tyhle kapči jsou fakt povedený. Už se těším na další.

10 rose rose | E-mail | Web | 3. března 2008 v 7:28 | Reagovat

Kráááása!!!Tahle povídka je celá skvělááá!!Už se těším na další kapču ;)

11 Lia Lia | 3. března 2008 v 15:53 | Reagovat

nooo pekneee:))

12 H6a H6a | 3. března 2008 v 16:41 | Reagovat

to je krááásný :o)

13 Eliza Eliza | Web | 3. března 2008 v 18:01 | Reagovat

Je to krásné....daklší kapitolku

14 Scarlett Scarlett | Web | 3. března 2008 v 19:58 | Reagovat

mno prostě senza, neím co víc dodat;)

15 verika verika | E-mail | Web | 4. března 2008 v 13:48 | Reagovat

úžasná kapitolka celá povídka se mi moc líbí i ty písničky jsou skvělý máš na ně skvělej vkuz a já už se mocka těším na další kapču:)

16 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 4. března 2008 v 15:28 | Reagovat

Ale no tak..kde je ta kapitolka??:o(

17 P@paja P@paja | E-mail | Web | 4. března 2008 v 18:48 | Reagovat

Bobe? Žiješ?

18 rose rose | E-mail | Web | 5. března 2008 v 16:17 | Reagovat

hojky sice jsem ti už komentář psala , ale snad to nevadi :)....teď jsem si prohlížela svůj blog a vídím, že mi nabízíš spřátelení :) to si přece nemůžu nechat ujít :) takže si tě přidávám :)

19 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 5. března 2008 v 16:52 | Reagovat

Jako, kde je ta KAPITOLA?? Jsem se právě naštvala!:o)

20 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 5. března 2008 v 16:52 | Reagovat

PLS napiš další kapču...:o(

21 Nera Nera | Web | 5. března 2008 v 20:29 | Reagovat

Zlaty, iomlouvám se, ale neváím, kdy přibude nějaká kapča, jelikož se mi ps**l počítač! Ale nebojte, do dalších dám všechno srdíčko a budou jen a jen vaše! A nebojte! Vážně žiju'

22 Jenny Jenny | Web | 6. března 2008 v 16:27 | Reagovat

Perfektní kapitola...a moc pěkný šaty=)

23 Leenikk Leenikk | Web | 6. března 2008 v 19:46 | Reagovat

Deni!!!!Jakpakto ze neni dalsi kapca!!!To nam nemuzes delat!!!!Rychle pis!!!!!Honem!!!

Plosim!!!!!

24 Nera Nera | Web | 7. března 2008 v 18:19 | Reagovat

Možná, že se tady nes objeví, ale nic neslibuju, navíc mám konečně půjčeného HP7, tak nedělám nic jiného, než, že čtu!!

25 KiVi KiVi | Web | 7. března 2008 v 18:57 | Reagovat

je to nádhera ale nedokážu si předstvit Tomíka a smrtijedy jak skákaj do rytmu jak šílenci xD To je prostě moc xD Jako kdyby Tomík tancoval kozáčka xD

26 P@paja P@paja | Web | 8. března 2008 v 18:04 | Reagovat

Jsem ráda, že žiješ, já jen, že u mě máš už pěkně dlouho spřátelení...Až budeš mít čas mrkni se nebo se naštvu. Já, jsem zlá, když se naštvu fakt..;o)))

27 Elizabeth greenová Elizabeth greenová | Web | 8. března 2008 v 20:00 | Reagovat

Hele...nenehcávej nás dlouho čekat...už se těším na Tomíka z tvého pohledu x))

28 Gabča Gabča | Web | 8. března 2008 v 20:29 | Reagovat

Ahoj,chtěla jsem ti jen říct,že tvé povídky mě naprosto uchvátily.Nemohla jsem se od nich odtrhnout...píšeš tak krásně,že nepochybuji,že z tebe jednou bude spisovatelka,která vydá spousty knížek a bude mít velkou popularitu.Vážně.V ,Vězněná láskou' úplně skvěle a dokonale popisuješ každou drobnost a taky mě z toho nejvíc zaujaly lechtivé scény-ony samotné i to,jak to dokážeš popsat...všechno,celý ten děj jsem měla před očima...pokud budeš chtít,klidně se podívej i na můj blog,taky hodně píšu povídky,tak se prosím podívej,a pokud ti to nebude vadit,budu sem na tvé povídky chodit dost často,protože už se nemůžu dočkat na další kapitolku...tak mi a ostatním udělej tu radost a napiš 6.kapitolu...prosím.Děkuju.Měj se krásně a važ má drahá slova...protože tohle se nesliší často...i když u tebe asi ano vid? :o)) Gabča

29 Leenikk Leenikk | Web | 9. března 2008 v 14:48 | Reagovat

Vyzvedni si obrázek!A napiš komentík, jak se líbí!

Jinač?Kde je kapitola!!!!Honem!!!Jsem nedočkavá!!!

30 Jane Jane | Web | 9. března 2008 v 14:53 | Reagovat

Ahoj!Mám nový blog a byla bych ráda kdyby jste se jukli!Mám tam 1.kapitolu povídky atd...

31 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 9. března 2008 v 18:42 | Reagovat

kam ses podela? pokracko prosim....=)

32 verika verika | E-mail | Web | 10. března 2008 v 7:14 | Reagovat

začínám mít abs´ták......

33 KiVi KiVi | Web | 11. března 2008 v 21:34 | Reagovat

fňuk......kdypak přidáš kapču k To nejsem já??? Prosíííím prosím přidej jí...já jí mám nejradši :))

34 Treia Treia | Web | 14. března 2008 v 12:24 | Reagovat

Páni.. Mooooc pěkný.. To koukám. Moc se ti to povedlo.. :)

35 Elizabeth greenová Elizabeth greenová | Web | 15. března 2008 v 23:12 | Reagovat

Doufám, že další plánuješ fakt brzo... x)) už se na Voldíka těším

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama