8.Kapitola(1/5)- Válka Dobra a Zla

19. února 2008 v 17:55 | Nera- utahaná, dobitá a nedočkavá na vaše komenty |  To nejsem já!
Lidi!!!!!! BLázen na scénu!!!!! Tak, byly bych ráda, kdyby jste komentovaly všichni co to čtete, jelikož jsem se na tom fakt nadřela!!!! Seděla jsem nad tím celé dva dny a dokonce se mi už o klávesnici zdá!!!!! Mám to strašlivě dlouhé a doufám, že vás ta délka neodradí od čtení??? Tak prosím komentujte, protože já se hodně snažila!!!!
Ke kapči: Je hodně důležitá pro ty budoucí kapitolky!!!!
PS: KOMENTY PROSÍM!!!!!
Nera

Slunce se začínalo drát ze svého nočního příbytku a usedalo do lehkých mraků roztodivných tvarů. Pod jeho lechtivými paprsky se pomalu, ale jistě probouzelo spousta žáků Bradavické školy čar a kouzel. Jako jediná jsem všechnu tu krásu mohla sledovat z pozemků oné školy. Vítr mi cuchal černé, husté vlasy dlouhé do půli zad a stejně černé oči putovaly po okolí.
Zastavila jsem se u jezera a fascinovaně jsem na něj hleděla. Naplno jsem se ponořila do svých myšlenek.Neměla jsem strach, že je Bella uslyší. Spala tvrdě. Cítila jsem to.
"Vlastně, ona Bell má pech. Našla si kluka. Je šťastná. Zato já? Sirius se mi dvoří. Malfoy soptí. Voldemort zuří, jelikož očividně Lucius bronzuje," pomyslela jsem si kousavě.
Při představě dnešní schůze Smrtijedů mi po zádech přejel mráz. Poprvé uvidím všechny majitelé znamení zla, dokonce i samotného lorda.
Css…lorda? On není lord. Je to nafoukaný, sebejistý, krutý strašidlo. Musím uznat, že skvěle formuluji věty.
Voldemort. Pitomé jméno. Považovala bych ho za blázna, kdybych nevěděla, proč zrovna lord Voldemort. My Smrtijedi ho musíme nazývat Pánem zla. Hmm. K němu by se hodilo spíš pošahaný šašek….
Ano, přesně to. Pošahanec jeden. Ten jeho hadí ksicht by mohl jít do Zoo. Nebo do cirkusu.
Stejně by mě zajímalo, co se dnes bude dít. Prej "Strašně důležitá schůze."
Jasně! Jdeme snad vykrást samoobsluhu?
Fajn, tohle důležité není. Mezi Smrtijedy jsou jisté návrhy. Kolují řeči o útoku na Bradavice. Osobně bych radši kradla v obchodě než nechala zabíjet přátelé. Přátele…. Hodně brzy mi přirostli k srdci. Jsou to…přátelé. Jiné slovo najít nedokážu. Jsou úžasní. Ovšem, kolik jich mám? Cissa je ségra, Sirius Bellin bratranec, kterého miluji. Řekla jsem miluji? Je to pravda. Ano, přiznávám. Jsem do něj blázen. Všichni ho vidí jako děsného sukničkáře a všechno nejhorší, ale není to tak docela pravda. Je milý, když chce. Prostě poklad.
"Co tady děláš?" zeptal se chlapecký hlas. Otočila jsem se. Přímo do mě se zabodly něčí oříškové oči.
"Jamesi?" vyhrkla jsem zděšeně.
"Takhle mi neříkej, Smrtijedko!" sykl naštvaně.
"Tak promiň, ale vyprošuji si to oslovení!" vyštěkla jsem.
"Ty na to nemáš právo!"
"Cože? To mi říká tenhle rozcuchanej idiot, co si hraje na strašného frajera. Něco ti řeknu, nemáš na to! Lily tě nechce." Řvala jsem na něj a rozzuřeně jsem pohazovala rukama.
"A to víš jak? Vůbec nás neznáš! Siria taháš za nos jen proto, aby si z něj dostala všechno, co by mohlo poškodit Voldemorta." Oplatil mi stejně. Ještě chvíli jsem se s ním hádala, ale potom mě vyprovokoval až moc. Mé nervy to nevydržely a já po něm začala hlasitě ječet, přičemž mi slzy tekly proudem.
"Já Siria miluji! Pochopíš to? Strašně dlouho sem tě obdivovala, že ses dokázal Voldemortovi postavit čelem jen abys zachránil Lily a Harryho. Severus měl asi pravdu,
Jsi jen kluk, který ze sebe dělá něco jiného něž je!" Všechno, všechno jsem mu řekla. Teprve teď jsem si uvědomila, co se stalo.
"Co??" Na nic víc se nezmohl. "Ty jsi Siriova sestřenka! A co mluvíš o Harrym? Jaký Harry?" chrlil na mě otázky jednu za druhou.
"Jamesi, já, zradila jsem Brumbálovu důvěru. Nikdy mi neodpustí." Chtěla jsem odejít, ale on mě pevně chytl za zápěstí a podíval se mi do očí.
"Nikam nepůjdeš. Chci vysvětlení. Já a Lily plus nějaký Harry? Brumbálova důvěra? Vysvětli mi to, Bello?"jeho hlas zněl jemně, ale oči byly neústupné.
"Já….nemůžu."šeptla jsem.
"Ne, musíš! Prosím. Postavil jsem se Voldemortovi? Co se stalo? Proč? Kdo vůbec jsi?"vyptával se.
"Já…no..dobře." Svolila jsem po podrobného rozhlédnutí po pozemcích. Nesměl nás nikdo slyšet, tak jsem ho odvedla na začátek Zapovězeného lesa.
Posadili jsme se na vyvrácený strom. Vločky nám znovu dopadali na ramena, i když včera to vypadalo, že na scénu nastupuje jaro.
Zhluboka jsem se nadechla a začala jsem.
Všechno jsem mu vyklopila: od mé záměny s Bellatrix přes vysvětlení, že Harry bude jeho syn, kterého se pokusí zabít ta hadí nestvůra až po to, že on i Lily zemřou a Harry v sedmém ročníku Voldemorta porazí.
Potřebovala jsem takového člověka, kterému bych to mohla všechno říct. Naplno jsem se mu rozbrečela na rameno. A vzlykala, vzlykala, vzlykala a potom už mi došly i slzy.
"Já…" začal. Osušila jsem si oči a upřela na něj smutný pohled. "Chci se omluvit za to, jak sem tě nezval u jezera Smrtijedkou." Omlouval se. Vděčně jsem se usmála a on mě objal. Bylo to úžasné. Ne z pohledu holky, ale člověka, který se potřebuje vypovídat. Objímal mě a mě se zase spustily slzy. Najednou jich bylo zase plno a já plakala a plakala do Jamesovi náruče. Proseděli jsme tam věčnost. Až když nám oběma kručelo v břiše tak jsme se zvedli a vydali se na oběd.
Ano, oběd. Tak dlouho jsem tam seděla a povídala si s nim. Je skvělí posluchač. To se musí nechat.
Chtělo se mi spát. Po několika hodinách vysvětlování by se chtělo každému lehnou do postele a spát.
"Tak, myslím, že půjdu." Rozpačitě jsem ukázala ke sklepení.
"Jo, jasně." Přikývl. "A Bello nebo Denčo- prostě jsem chtěl říct, že se o tom nikdo nedozví. Bude to tajemství nás dvou. Souhlas?"
Vykouzlila jsem na své tváři úsměv a malinko přikývla. "Ale…"
Pochybovačně se na mě podíval a vybídl mě ať pokračuji.
"Nedozví se to ani Poberti. Vůbec nikdo! Už tak měním všechno, co je dané. A musíš mi něco slíbit. Bude to znít divně, ale….musíš sebe i Lily nechat zabít. Kdyby jste vy dva žili a Harry by vyrůstal mezi vámi nestalo by se z něj to, co má. Zlo by definitivě ovládlo všechno. Jen tvůj syn bude moct Voldemorta zastavit." Dokončila jsem a můj úsměv byl dávno tatam.
"Já…vím. A sice tohle taky zní divně, ale já vím, že to budu muset udělat…." Otočil hlavu stranou a jen tak jako si setřel slzu. Myslel, že ho nevidím, ale já viděla přesně. Vrhla jsem se mu do náruče a….. měla jsem jasno…..nenechám to tak. Kašlu na Rowlingovou.
"Poslouchej," vážně jsem se mu podívala do očí. "Strážcem udělejte někoho jiného! Ne Petra. Slyšíš? Já to nedokážu. Přinutit tě zemřít. Radši bych zemřela sama, než aby se vám něco stalo. Víš vlastně vše. Víš kdy kdo zemře. Víš kdo koho zabije. Ano, všechno víš. A stal si se strážcem tohoto tajemství. Lily, to je poklad všech pokladů a Harry si zaslouží rodinu."řekla jsem mu prostě a moje tváře ZASE kropily slzy.
Zvedl mě do náruče a zatočil se mnou. Na oběd jsme ani jeden vůbec nepomysleli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LucKa LucKa | Web | 19. února 2008 v 17:56 | Reagovat

Ahojky pls hlásni pro mě tady:

http://misas388.blog.cz/0802/3-kolo-o-nej-hvezdu#komentar-23237550

Pls sem tam jako Nelly Furtado

Pls hlásni pro mě až budeš pottřebovat taky hlásnu.....jo a kdyby ti to nešlo hlásnout v anketě tak napiš komentář a pak ti to pude

pls hlásni

PS.:hezkej blog

2 KiVi KiVi | Web | 19. února 2008 v 18:10 | Reagovat

hustýýýý no du dál...aspoň někdo to už ví :)

3 Leenikk Leenikk | Web | 20. února 2008 v 13:30 | Reagovat

Jakto že to James může vědět?Nezmění tím něco?No už se nemůžu dočkat na další tak ju dál!!!

4 Aislin (TVOJE nej zlatí =D ) Aislin (TVOJE nej zlatí =D ) | Web | 20. února 2008 v 17:07 | Reagovat

Do psího čumáku! Ty vole, Deny!!! Ty si zmenila celou budoucnost!!!

Jdu na pokracko

5 MarryT MarryT | Web | 24. května 2008 v 11:45 | Reagovat

Páni, tak jak tak koukám tahle kapitolka je docela dlouhá.... Páni jsem zvědavá jak se to ještě zamotá ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama