8.Kapitola(3/5)- Válka Dobra a Zla

19. února 2008 v 17:58 | Nera- utahaná, dobitá a nedočkavá na vaše komenty |  To nejsem já!
Další část!

"Crucio." Vyřkl to slovo, co způsobuje tolik bolesti. Svalila jsem se na zem a křičela, křičela jsem strašlivě. Mě samou ten křik překvapil. Litovala jsem toho, co jsem řekla a zároveň jsem na sebe byla hrdá. Naplnil mě pocit dobra, jenž zvítězí. Uvědomovala jsem si, že Harry vyhraje ať Voldemort chce nebo ne. Nejednou, zčistajasna, bolest ustala a já se naplno rozesmála. Nevěděla jsem čemu. Jen jsem se smála jako blázen. Válela jsem se po zemi a smíchy mi tekly slzy jako hrachy. Musela jsem se smát. Ještě s bolavým břichem jsem se postavila na nohy a co jsem viděla mě vyděsilo. Voldemort na mě posílal jedno Crucio za druhým, ale paprsek se vždy rozplynul. Stejně jako on jsem se tvářila vyděšeně.
"Večer bude pro mě ctí, zabít pro vás Brumbála." Řekla jsem s ironií, které si bohužel nevšiml.
"Nemůžu se dočkat, až uvidím Brumbála padat k zemi." Promluvil ke mně naštvaně i zahanbeně a schoval hůlku. "Nikomu neřekneš o téhle příhodě ani slovo, jasné?" probodl mě pohledem. Přikývla jsem a přemílala nad tou věcí, co mě chránila před Cruciem. Nakonec jsem se rozhodla, že to byl nejspíše zkrat ve Voldemortově hůlce. Přemístila jsem se před Bradavice. Shodila jsem si kápi z hlavy a sedla ji ke zdi. Zády jsem se o ni opřela a nechala si kolovat vše hlavou. Dnes jsem toho dokázala hodně. Svěřila se Jamesovi, vyklopila mu celou pravdu, řekla mu o zradě Petra, o jeho synovi, o tom, že je Pán zla zabije, rozhodla se proto, zničit příběh Rowlingové, přemístila jsem se, použila nitrobranu, vynadala jsem Voldemortovi, přetrpěla Crucio a nakonec jsem se mu i postavila. Bláznivej den.
Dá se říct taky nejlepší v mém životě. Zaklonila jsem hlavu a seděla tam až do setmění.
Plno žáků pospíchalo na večeři. Já se vydala přesně opačným směrem. Proběhla jsem sklepením a ve svém pokoji jsem vyhrabala brk a pergameny. Sedla jsem ji na postel a v rychlosti jsem načmárala vzkaz.
"Dnes večer zaútočí Smrtijedi na Bradavice. Dejte si pozor! A velký! Chce tady všechny pozabíjet a i Vás profesore. Školu chce jako svůj domov. Musíte tomu zabránit. Určitě za Vámi ještě přijdu a pomohu Vám poschovávat mladší, neschopné boje, do Komnaty Nejvyšší potřeby.
Ps: Nevzdávejte se, budu bojovat na straně dobra, i kdyby mě to mělo zabít!
Vaše DH, BB"
"Snad mu dojde, že jsem to já." Problesklo mi hlavou. Spěšně jsem na dopis nakapala vosk a běžela jsem do sovince. V boku mě šíleně píchalo, ale teď mi to bylo jedno. Schody jsem brala po třech a jakmile jsem se dostala do malé místnosti na jedné z věží, nemarnila jsem časem a přivolala si jednu školní sovu. K nožce jsem ji přivázala pergament a poslala ji do Velké síně, kam jsem měla namířeno i já.
Celá uřícená jsem se sesunula na konec stolu a čekala. Nalila jsem si plný pohár dýňové šťávy a zrovna v okamžiku, kdy jsem položila prázdnou sklenici na stůl do Velké síně vletěla moje sova. Sledovala jsem ji pohledem dokud neusedla naproti Brumbálovi. Hlatala jsem ho stejně jako všichni ve Velké síni. Nestalo se často, že by sova přiletěla k večeři.
Brumbál ji sňal z nožky dopis a otevřel ho. Jeho pomněnkové oči přejížděli po pergamentu tak rychle, že měl během setiny obsah přečtený.
Se znepokojeným výrazem podal dopis profesorce McGonagallové, která ho taktéž jako Brumbál měla za chvíli přečtený. V obličeji byla bílá jako křída a rty se ji chvěly.
Podala dopis zpět řediteli a oba naráz se postavili a vyšli z Velké síně, kterou se roznesl šum hovorů.
Hledala jsem Jamese a Lily a Siriuse, Remuse, prostě co nejvíce mých přátel a nevinných. Setkali jsme se u paty schodiště. Prošli kolem mě a já jsem směrem k nim šeptla, že se mají za 10 minut dostavit do KNP. Sama jsem tam běžela jak jen jsem mohla. Vlezla jsem dovnitř a zavřela za sebou. Posadila jsem se do rudého křesla a znovu čekala.
Celá místnost byla sladěná do rudých a černých barev. Působilo to uspávavě a mě se po 2 minutách zavřeli víčka a hlava klesla na hruď.
"Bell, dávej pozor." Křikl někdo. Otočila jsem se a spatřila Siriuse běžícího ke mně.
Nechápala jsem, co chce a stále jsem stála na místě. Naznačoval mi, že se mám otočit. Tak jsem ho tedy poslechla a otočila se. Přímo ke mně si razil cestu Voldemort se zlým výrazem. Chytil mě pod krkem a zvedl do výše.
"Příště, si vyber lepší stranu!" sykl ke mně.
"Tak mi řekni, která je ta lepší?" dostala jsem ze sebe i když mě jeho sevření dusilo.
"Samozřejmě ta strana zla! Dobro? Css." Pohrdavě si odfrkl.
"Ne, to je pouze tvůj názor. Já fandím dobru. Ono totiž zvítězí. Ty zemřeš." Řekla jsem mu a snažila se kopnout ho. Má smůla byla, že mě držela daleko od sebe. Nezmohla jsem se na nic jiného, než plivnout mu do obličeje.
Setřel si sliny a vrazil mi facku. Hodně bolestivou. Musela jsem přemáhat slzy, ale dokázala jsem to.
"Dobro prohraje. Ty to neuvidíš, jelikož tě právě teď a s potěšením zabiji, Bello."
"Tak zabij, stejně se nezmůžeš na nic jiného. Co třeba boj? My dva proti sobě?"
"Neberu. Avada Kedavra." Zůstala jsem mu bezvládně ležet v náručí…
Někdo mnou třepal. Vyděšeně a ještě celá vystrašená jsem otevřela oči. Nademnou se skláněl Sirius vedle něj James a zvrchu to kontrolovala Lily.
"Asi..asi jsem usnula." Vysvětlovala jsem a posadila se.
"Nevadí, tak a co se děje, že jsme sem měli jít?" položil James otázku a ti dva přikývli.
"Kde je Rem?" vyhrkla jsem po chvíli hledání.
"V knihovně." Pokrčil lhostejně Sirius rameny.
"Cože? Měli jste tady jít všichni! Já se hned vrátím." Vyskočila jsem na nohy a zase sprintovala ke knihovně. Vrazila jsem dovnitř a začala pobíhat od jednoho regálu k druhému.
Seděl na jednom ze zadních křesel. Sedla jsem si do vedlejšího a snažila se mu říct, že má jít okamžitě do KNP. Ještě jsem nestačila popadnout dech, takže jsem jen sýpala. S nechápavým výrazem na mě hleděl.
"Hej, mluv se mnou. Co se stalo." Komunikoval se mnou. Pořád jsem byla bez dechu a nemohla jsem mu říci, co se děje. Zvedla jsem se tedy a naznačila mu, že má jít za mnou. Zaklapl knihu a běžel. U Komnaty se zastavil a vpustil mě dovnitř. Sesunula jsem se do křesla, které mi přistrčili a s radostí jsem vypila nabízenou vodu. Když ve mně všechno zmizelo nadechla jsem se a spustila: "Voldemort chce zaútočit na Bradavice. Brumbál vezme všechny schopné žáky do boje…"
Lily se nadechla s nějakou výčitkou, ale rukou jsem ji umlčela.
"Co my?" zeptal se Rem.
"Vy budete tady a ani se nehnete!" přikázala jsem.
"To tady máme sedět, zatímco ty a ostatní budete riskovat své životy? To si vážně myslíš, že tady budu jen nečinně koukat do blba a nechám někoho jiného bojovat?" Sirius vyskočil na nohy a velice výrazně gestikuloval rukama. Vedle něj se přidal i Rem s Jamesem a Lily.
"Ano, to tedy budete! Nechci vás ztratit. Vy musíte žít, aby mohl žít Harry. Myslela jsem, že to alespoň ty pochopíš, Jamesi."
"Harry?" pozvedla Lily nechápavě obočí.
"To ti vysvětlí James až tady budete zavření." Otočila jsem se na ni a ona na mě upřela ty své smaragdy.
"Ano, jde to poznat. Lily a James jsou Harryho rodiče na 1000000% ." problesklo mi hlavou.
"Ale…." Chtěli všichni něco namítnout.
"Musím za Brumbálem. Slíbila jsem mu pomoc." Řekla jsem dříve, nežli by mi mohli položit nějaké otázky. Mezi dveřmi jsem jim zamávala a zavřela za sebou.
Mezitím, co jsem běžela k pracovně ředitele v KNP vedli čtyři lidé důležitý rozhovor.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eagle eagle | Web | 19. února 2008 v 17:59 | Reagovat

Na mim blogu je bleskovka pls podívej se.

2 BUX.TO BUX.TO | Web | 19. února 2008 v 17:59 | Reagovat

Ahoj máš hezký blog.Zaregistruj se na super klikačce (kliknutím na odkaz) a můžeš vydělávat reálné peníze!Není to žádný podvod!Za měsíc můžeš mít až 3000 KČ.

3 Leenikk Leenikk | Web | 20. února 2008 v 18:29 | Reagovat

Ty jo!!!!

4 MarryT MarryT | Web | 24. května 2008 v 11:52 | Reagovat

Hmm, . pěkný!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama