7.Kapitola-Sms

15. února 2008 v 21:53 | Nera |  To nejsem já!
Další kapča. Naši jsou pryč tak sem se na to vrhla. Hezké čtení a pls pište komenty. Taky můžu říct, že není nic moc, ale 8. kapitola bude asi divoká!!!!
Vaše Nera

Bellatrix seděla na posteli a rukou si cuchala krátké vlasy. Smutně pokukovala po přístroji, který si nechával říkat mobil.
Neozval se. Už dvě hodiny. Před dvěma hodinami se měli sejít u tunelu, ale on nepřišel.
Povzdechla si. Postavila se a popošla k velkému oknu, za kterým padaly drobné vločky. Z jejího oka vyklouzla slza. Překvapeně se dotkla místa, kde ona kapka tekla. Bellatrix Blacková plakala pro lásku. Nemohla tomu uvěřit. Ona, ta Smrtijedka se zamilovala a dokonce až tak moc, že se dokázala poprat s miniaturními tlačítky a napsala svou historicky první (Taky poslední, protože příště by na to neměla nervy.) sms. Rukou chňapla po mobilu a přirazila si ho k očím. Nic. Žádná sms. Odemkla klávesnici a najela na odeslané zprávy. Otevřela poslední odeslanou a tiše si ji přečetla: "Stačilo málo, a já se zamilovala, do tebe. Budu z toho mít sice problémy, ale láska k tobě je až moc veliká."
Pohrdavě mobil odhodila na stůl. Ohnula páčkou na oknu a ono se lehce otevřelo. Nadechla se zimního větru a slastně přivřela oči, ze kterých se valily slzy.
Ozval se zvuk ohlašující příchod sms. Horlivě k němu přiskočila a nacvičeným pohybem palce klávesnici odemkla. Přečetla sms a zesmutněla. Nechápavě si prohlížela slova, která dohromady tvořila věty a ty věty tvořily zase starou Bellatrix.
"Je mi lito, ale ja to k tobe necitim. Promin, Marek." Znovu sledovala písmena na obrazovce.
Neplakala. Věděla, že právě proto se stranila citům. Kvůli takovým jako je on. Dala by mu život, ale on ho odmítl. Proto byla vždy nepřístupná, nebo byla ona ta, která kluky posílala k vodě, protože se bála odmítnutí.
"Hej, seš tam, dvojče?" pokusila se navázat myšlenkový hovor.
"Jasně, pro tebe tady jsem vždy. Děje se něco? Připadáš mi skleslá?" odpovídal na její pokus druhý hlas.
"No, ano, děje se něco. Ale, nevím, neumím to říct!"
"Tak se snaž! Já jsem od toho, abych ti pomohla a ty seš tady od toho, aby ses mi sveřila."
"Dobře, ale očekávám rozumnou radu."
"Jiné nedávám, tak mluv!"
"Já, svěřila jsem se Markovi…."
"S čím?"
"Že jsem se do něj zamilovala…."
"Tak to není chyba. Marka znám, je fajn. Určitě tě má taky…."
"Nemá!"
"Co? On…ne…tebe…nechápu to."přiznal se hlas.
"Napsal mi, že on mě nemiluje. Kdybych měla hůlku použila bych instinkt a zabila ho…"
"Bože Bell, začínáš být zase ta stará Bellatrix!"
"A ty myslíš, že o to stojím?"
"Asi ne no, ale hlavně buď taková jako jsi byla doteď, tedy ta hodná, prosím. Si moje kamarádka. Strašně dobrá!" žadonil hlásek.
"Pro tebe vše, sestři."
"Sestři?"
"No ano, kdo jiný by byl mou sestrou než ten, kdo žije v mém těle?!"
"Taky pravda, sestřičičko!"
"Tak jo, končíme s tímhle duchaplným rozhovorem." I když to ten druhý vidět nemohl, Belle se na tváři rozlil šťastný úsměv.
"Tak fajn, když budeš něco potřebovat zase se ozvej, mám tě hodně ráda."
"Já tebe taky." Odpověděla a ukončila hovor.
S lehkým povzdechem ulehla na postele a hlavu ji naplnili nejrůznějšími myšlenkami.
Zezdola se ozvalo cinknutí zvonku. Znuděně se zvedla a sešla dřevěné schody až dolů před dveře. Nakoukla proskleným otvorem ve dveřích ven a srdce se ji rozbušilo jako snad nikdy. Venku stál Marek a evidentně byl hodně nervózní. Čepýřil si hnědé vlasy a zoufale těkal pohledem na své nohy.
Zhluboka se nadechla a pomalu pootevřela dveře. Nakoukla ven, aniž by si to uvědomovala zrudla od hlavy až k patě, samozřejmě bezdůvodně.
"Hmm, ahoj, Marku. Co tady chceš?" zeptala se nevrle.
"No, já, přišel jsem ti něco říct, ale nějak nevím, jak bych to měl říct. Snad takhle…"Ruku, kterou měl za zády vytáhl dopředu a před Bellou se objevila krvavě rudá růže.
"Ale, nechápu to. Co tím chceš říct…." Provokovala, jelikož věděla, o co se asi jedná.
"Já, chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys se mnou nechtěla, hmmm, chodit? Třeba.." S šibalským úsměvem pokrčil rameny.
"Ale, ta sms…."
"Asi jsem se ti nezmínil o své protivné sestře, ale to ty nemůžeš znát, máš jen bráchu."
Belle se vybavil myšlenkový hovor a rozesmála se jako šílenec. Když se konečně uklidnila odpověděla na jeho nechápávý výraz.
"Možná, ti bude připadat zvláštní, ale já vím, jaké to je mít sestru. Dokonce dvě." Doplnila se rychle, když si připomněla Narcissu.
"Ty máš sestru?" nadzvedl obočí.
"Vždyť to říkám, dokonce dvě. Jedna se chová podle přesně určeného řádu a druhá je šílená…Hodně šílená, ale ja to moje nejlepší přítelkyně. Na život i na smrt."
"Ale…" chtěl něco namítnou. Ovšem nic nestihl, jelikož ho Bella jemně políbila na líčko a potom i na rty.
"Nabídku přijímám." Špitla tiše. On se šťastně usmál a zvedl ji do náruče.
"Doufal jsem v to!" prozradil ji šeptem a z náručí ji položil zpět na pevnou zem.
"Klidně si to ještě rozmyslím…" nadhodila s tajemným úsměvem.
"To neuděláš.." zhrozil se.
"Tak fajn, prokoukls mě." Přiznal se.
"To mám v pověsti, stejně jako zabíjet…" uklouzlo ji.
"Zabíjet?" vyhrkl.
"To byl vtip." Pousmála se a nejraději by se zahrabala pod zem. Hluboko, aby ji nebylo vidět.
"No, jak myslíš."
"Nemyslím, vím to. Bylo by však lepší sejít se zítra. Dnes toho bylo až moc." Navrhla se smutným kukučem.
"Jak chceš, tak se měj krásně." Políbil ji na rozloučenou a odběhl pryč.
"To se mi snad zdá." Postěžovala si své druhé části.
"Jak to myslíš?"
"Chodím s ním." Řekla jednoduše.
"Cože? Blahopřeji. Jsem nadšená. Jak si to dokázala?"
"Mé osobní kouzlo."
"Fajn, tuhle odpověď přijímám ráda. Cokoli se stane, budu hlásit. Málem bych zapomněla, byla vyhlášená schůze Smrtijedů. Je plánována na zítra, tak mi drž palce. Údajně se chystá nějaký velký útok, ale nevím na co."
"Tak se drž, sestři. Měj se. Pa."
"Ty taky. Ahoj."skončila hovor, lehla do postele a i přesto, že bylo odpoledne usnula….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám moje povídky?

Ano
Ne
Nečtu je

Komentáře

1 KiVi KiVi | Web | 15. února 2008 v 22:57 | Reagovat

jůůůůůůůůůůůů to bylo supeeer! já když sem četla tu sms tak sem se pěkně naštvala! zbortilo mi to všechny plány do budoucna ale ten konec mě mooooc potěšil :))) prostě tohle je moje hoooodně oblíbená povídka :) jedna z nejoblíbenějších :)))) doufám že další kapča bude brzo protože to určo bude nějaký vzrůšo....a pak až by si zase měli prohodit ty těla tak by se měli sejít třeba v Bradavicích...hej to by byl hukot xD no nic nechám svý představy bejt a radši to nechám na tobě protože ty máš vždycky super nápady :)))

2 Kokoska Kokoska | E-mail | Web | 16. února 2008 v 13:42 | Reagovat

Tak tohle je BOMBA!!! Nejlepší povídka ne celím světě!!! A že jsem jich už přečetla dost!! A dokonce i napsala, ale je děsná. Byla bych moc, moc a moc ráda, kdyby si napsala pokračování - PROSÍM!!! Strašně bych ti byla vděčná.

3 anusz anusz | Web | 17. února 2008 v 12:22 | Reagovat

kráása teesim se na dalsi

4 luckily luckily | Web | 18. února 2008 v 10:56 | Reagovat

parádaaaaaaaaaaa těšíííííííííím se na další.....:)

5 Eliza Eliza | Web | 18. února 2008 v 19:48 | Reagovat

To byla nádhera-nemůžu se už dočkat další kapitolky. Tohle je vážně božská povídka kterou mám hrozně moc ráda. Tak prosím napiš další kapitolku a prosím ne tak dlouho jak jsem já psala tu svou kapitolku. :))))

Jo už ji tam za  chvíli přidám. :)))

6 Leenikk Leenikk | Web | 20. února 2008 v 13:25 | Reagovat

Úžasné!!!!

7 MarryT MarryT | Web | 24. května 2008 v 11:40 | Reagovat

Tak to bude ještě zajímavé...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama